#modellife 2 | Kritéria pro modelky

(Na obrázku nejsem já, zdroj)

Podle vašich komentářů pod giveaway jsem se dozvěděla, že hodně z vás zajímají modelingové články a že by jste je tady na blogu viděli rádi častěji (což je taky asi důvod, že můj nejčtěnější článek je právě "Jak se stát modelkou u PHmodels"). A díky tomu jsem se rozhodla, že budu postovat sérii článků s názvem "Model tips", kde se dozvíte o tom, jak to vypadá být modelkou, co to obnáší, jak se jí stát a další takové věci, co vás zajímají a které budou směřovány hlavně vám, ať už z toho důvodu, že například přemýšlíte o tom stát se modelkami, nebo si to prostě a jednoduše rádi přečtěte.
V první řadě chci říct, že se v těchto článcích budu soustředit na typ modelingu, ve kterém se já sama pohybuji, žádný komerční, plus size, nebo něco takového. Ani s jednou skupinou nemám takové zkušenosti, abych vám o nich psala články.

Teď už konec okecávání a jdeme na to!

1.) Vzhled
Co si budeme povídat, v modelingu jedna ze zásadních věcí, jen ne možná takovým způsobem, jaký vás hned napadne. Máš zrovna Ty velké uši, nebo Ty velké rty, nebo cokoliv, co Tě odlišuje a ostatní se Ti za to třeba smějí? V modelingu se berou takové "odchylky" za jednu z největších výhod, kterou se právě odlišuješ od ostatních, a jsi tím vyjímečná a zajímavá! Protože právě slovíčko "zajímavá" hraje v modelingu velkou roli. Podívej se na spousty známých a slavných modelek, určitě na nich najdeš něco, čím se nějakým způsobem odlišují od ostatních a o to právě jde.
Ve většině agenturách celkově chtějí co nejpřirozenější holky, nějaké výrazně o(d)barvené vlasy, velká tetování nebo piercingy a ani přehnaně vytrhané obočí netolerují.
Co se týče pleti, modelka nemůže trpět na nějaké přehnané akné (sem tam pár pupínků samozřejmě nevadí). Osobně závidím všem, co s pletí nemají žádnou starost a mají ji krásně bezproblémovou. Já tímto případem bohužel nejsem a starostí s ní mám občas tedy dost :D, o tom ale jindy v jiném článku.
O čem si moc nemusíš dělat starosti jsou třeba takové jizvy (samozřejmě víc výrazné a hodně viditelné třeba na obličeji už menší problém budou) já sama mám na levé ruce pod ramenem dva slabší ale viditelné táhlé šrámy, které mi na přehlídkách buď zamaskují, nebo na fotkách vyfotoshopují.
A jestli máš rovnátka, nedělej si starosti, že by Tě do agentury nepřijmuli. Sice se budou často ptát, kdy už je budeš mít dole, ale i oni vědí, že díky nim budeš mít hezké zuby. Tím chci říct, ať se nebojíš, že za Tebou budou v jednom kuse běhat s kleštěma.

2.) Míry
Další důležitá část, která v modelingu hraje významnou roli. Tady už dávno neplatí 90/60/90 bohužel, ale dá se říct "čím méně, tím lépe". (Nebudu se tu zdržovat nad tím, jak mi to občas přijde přehnané až odporné, ano, i takové případy jsou, protože to sem nepatří, ale jsem si jistá, že někdy v budoucnu o tom budu mluvit taky.) Vezmeme to od shora. Prsa. Jestliže jsi jako já plochá jak prkno, neboj se, že by to byl nějaký problém, spíš naopak. Hodně návrhářů dokonce velká prsa ani nechce a vyloženě holky s nimi odmítají. Pas by se měl pohybovat v rozmezí 60cm +- 2cm, u boků je nejlepší, když se nepřesáhne hranice 90cm, ale jako je to u pasu, dají se tolerovat ještě takové +2cm. Hodně záleží na agentuře.
Co se týče výšky, tak se hodně udává limit 172cm. Jestliže měříš 170cm nezoufej, když se agentuře budeš hodně líbit, přijmou tě i takhle "malou". Na přehlídky to chce ale alespoň minimálně okolo 174-175cm.

3.) Věk
Nejideálnější je prý začínat mezi 13-16 lety. Já osobně si myslím, že pro 13-ti leté holky tohle ještě není a měly by dosáhnout věku alespoň 15-ti let, kdy mohou podnikat cesty do zahraničí, mají víc zkušeností a jsou vyspělejší. Ale kdo ví, je to asi individuální a každý má na to jiný názor, podle mě je to podobné jako začínat s modelingem ve 25, což je blbost.

4.) Charakter
V této "branži" samozřejmě není důležitý jen vzhled a míry, hodně záleží i na osobnosti a povaze. Jestli jsi hodně stydlivá, bohužel to pro Tebe bude velký problém, každá modelka totiž musí fotit polaroidy, což jsou fotky v plavkách, musí umět mluvit a působit sebejistě, aby udělala dojem na klienty. Já sama občas se stydlivostí bojuji, ale musím říct, že než jsem začala dělat modeling, bylo to horší. Jde jen o to, se překonat.
Velkým plusem je sebejisté a dobré vystupování a umění udělat správný první dojem, který často dělá zázraky. S vystupováním souvisí i dovednost angličtiny, která se hodně využije při cestách do zahraničí (když tedy neletíte do Asie, kde vám lámanou angličtinou řeknou tak maximálně "helou"). Cestám ven předchází castingy, kde scouti ("hledači modelek") z agentur různých zemí hledají holky, které by mohli za svou agenturu v zahraničí zastupovat. Často konečné rozhodnutí, zda modelku přijmou, závisí právě na dovednosti angličtiny. Na ní hodně apelují např. v Evropě.
V neposlední řádě bych ještě měla zmínit psychiku, protože ten, kdo říká, jak je práce modelky lehká, je mimo. Často se stává, že holka v zahraničí má málo peněz, po cestě se ztratí, má několik castingů za den, nestihne se někdy pár dní ani skoro najíst, spí v noci jenom pár hodin, aby zase brzo ráno vstávala a vše začínalo odznova. Práce modelky JE těžká a je potřeba se umět vypořádat s různými nepříjemnými situacemi, které, i když se to tak v tu chvíli nezdá, toho hodně přidají do budoucího života. Přece jen, letět na dva měsíce sám/sama bez rodičů, kde se o sebe musíte postarat, vařit si, prát a do všeho denně obrážet castingy a pracovat, vás naučí minimálně samostatnosti.

Na závěr bych řekla, že jestliže splňuješ všechny 4 kritéria a stojíš o kariéru modelky, tak se neboj si vyhledat nějakou agenturu a zaslat do ní své fotky. Hlavně si ji nezapomeň pořádně prověřit!

Kdyby jste měli nějaké otázky kolem modelingu, ptejte se do komentářů, případně na můj email adeljulisova@seznam.cz, když jich bude víc, udělám takový speciální ask článek, případně nějaké téma rozpracuji do článku samostatného.