29. ledna 2017

#modellife 3 | První schůzky v Ph Models, podepsání smlouvy

POZOR POZOR KECACÍ ČLÁNEK!
Ahooj! Protože mi poslední dobou hlavně na instagramu chodí dotazy ohledně toho, jak jsem se dostala k modelingu, jak se stát modelkou, co to obnáší, jestli držím diety, jak to v agentuře probíhá a spousty podobných otázek, rozhodla jsem se zase pokračovat v sérií článků #modellife, kterou jsem psala dřív. Plánuju v jednotlivých článcích odpovídat na to, na co se ptáte a co by vás mohlo třeba zajímat.
Jestli máte nějaké nápady, co byste v této sérii uvítali za článek, budu ráda, když mi je dáte vědět do komentářů! :)
V dnešním článku pro vás zapojím své mozkové závity, budu se snažit pootevírat vzpomínkové šuplíčky a přenesu se dva a půl roku zpátky do doby, kdy jsem s modelingem začínala. jak jsem se dostala k modelingu už na blogu najdete, tak se přeneseme dál, jak to vůbec ze začátku probíhalo - první návštěva agentury, podepisování smlouvy a kroky k tomu, jak jsem se stala modelínou. A jestli vás zajímá moje cesta úplně od začátku, doporučuju si přečíst článek, který zmiňuju nahoře, protože na něj dneska navážu.

Po tom, co jsem v květnu (alespoň myslím, že to byl květen) roku 2014 nepostoupila do finále Elite, kam jsem se náhodou připletla, když probíhal casting v CČM, jsem se po povídaní a domlouvání s rodiči dohodla, že zkusíme brnknout do Ph Models, kde mě odchytli den před semifinálem, a domluvit si schůzku. Tenkrát to byla jedna velká neznámá, o agentuře PH Models jsem nikdy neslyšela, už jen proto, že jsem se o svět modelingu nijak nezajímala, a tak jsme si, a rodiče na to hodně dbali (což je dobře!), v první řadě hledali hlavně informace a reference, abych náhodou neskončila někde v podniku s nevhodným obsahem- slušně řečeno (o to se strachoval nejvíc taťka). Po dlouhých domluvách a zprávách na fb od skautky Zuzky, mamka do agentury zavolala a dohodli jsme první schůzku.
Jestli se ptáte, zda jsem byla nervózní..JO! Vždycky jsem byla stydlín a nervák a přiznávám, že furt ve mně něco z toho zůstalo, takže tenkrát jsem byla vážně vyklepaná, co mě čeká.
A samozřejmě to nic nebylo. Do agentury jsme šly já a mamka, všichni byli milí, sedli jsme si a jenom jsme si povídali..hlavně o tom, jestli bych modeling chtěla dělat, co mám za zájmy, jestli můžu cestovat, škola, co se mi na té představě modelingu líbí a další takové otázky, kterými nepřímo chtěli zjistit, jestli bych se modelingu věnovala, jak moc, jestli by byl na to čas, jaká jsem vůbec osobnost, zájem a vlastně jestli má vůbec cenu mi tu smlouvu dát. Změřili si mě, vyplnila jsem takový papír o mně, míry, veikost bot, oblečení, barvu vlasů, očí...Ale není třeba se ničeho bát, samozřejmě že všichni budou hodní, jestli se jim budete libit! :D
Další částí bylo povídání celkově o agency a ten modeling tam, mamka si povídala s Petrem (šéf Ph models), hlavně jí zajímalo, jak je to se školou a na rovinu jim řekla, že první rok, kdy budu v prváku, se modelingu věnovat můžu minimálně, že cestování o prázdninách a vše podle školy, Petr řekl všechno, co obnáší být modelka, s čím je třeba počítat a spousty základních věcí, které je potřeba vědět (bez kterých smlouvu nikdy nepodepisujte, dejte rovnou najevo, co můžete/nemůžete), až jsme se domluvili nakonec na tom, že podepíšu smlouvu a nafotím své první polaroidy.
Smlouvu nám Petr poslal na email s tím, že si ji máme projít a případně v ní něco upravit. Po pár dnech jsme tentokrát i se ségrou (které se jim tenkrát hrozně líbila) jeli zase do agentury, sedli jsme si, probrali smlouvu a nakonec jsme ji podepsali na 5 let.. (doporučuju vám max. na tři, já v tu dobu o tom nic nevěděla, ale je lepší míň), nafotili první polaroidy, na které jsem si vzala jednoduché tílko, černé džíny a pak plavky, Zuzka, která je tenkrát fotila, mi říkala, co mám a nemám dělat a pomáhala mi, takže to je další věc, které se není třeba bát - žádný učený z nebe nespadl!

No a tohle je vlastně všechno, pak následovaly další schůzky, první fototesty, potom čas, kdy jsem se modelingu nevěnovala vůbec kvůli prváku, potom se to otočilo a naštěstí to už pokračuje doteď a věnuji se mu, i když to není pořád tak, jak bych si představovala. Bohužel..

Zatím se mějte krásně, omlouvám se, že to o ničem velkém nebylo, ale alespoň tu vidíte, že z toho nemusíte mít žádný strach! A odpověděla jsem na otázku, na kterou se ptalo mnoho z vás.
Hezký zbytek víkendu! 

Adél


3 komentáře

  1. takéto články ma nesmierne bavia, si veľmi pekná♥ ja som vždy snívala že budem modelkou ale moja výška mi to nedovoli

    OdpovědětVymazat
  2. Bylo by skvělé, kdyby jsi v této sérii pokračovala :) velmi mě to baví ♥

    OdpovědětVymazat
  3. Já bych modelkou být nemohla..podle mě je to obrovskej stres :-) Ale věřím, že když to někoho bere a zajímá se o to, tak to pak vypadá skvěle :-)

    OdpovědětVymazat

© ADELjulisova
Maira Gall